Rizika chybně nastavených či chybně zdokumentovaných transferových cen

Proč ošetřit transferové ceny – daňová kontrola

Mít správně nastavené a zdokumentované transferové ceny uvnitř skupiny spojených osob je účelné zejména pro potřeby daňové kontroly, kterou provádí v souladu s daňovým řádem správce daně.

 

Daňová kontrola

Daňový řád charakterizuje daňovou kontrolu jako postup při správě daní, kterým správce daně prověřuje daňové povinnosti, tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti, které jsou rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně, a které se vztahují k jednomu daňovému řízení.

Od roku 2012 došlo ke změně ve struktuře (reorganizaci) daňové správy. Dne 1. ledna 2012 vznikl Specializovaný finanční úřad s celostátní působností, který se zabývá kontrolní činností vybraných subjektů. Mezi vybrané subjekty dle nového zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, který vstoupil v platnost 1. ledna 2013 a nahradil původní zákon o územních finančních orgánech, patří mimo jiné společnosti realizující transakce se spojenými osobami.

Z pohledu poplatníka se kontrola skládá z velkého množství dílčích úkonů, jako jsou dohledávání relevantních faktur, účetních dokladů, souvisejících objednávek, smluv, emailové korespondence a především prokazování, že daná služba byla skutečně poskytnuta či realizována.

 

Důkazní břemeno

Ve chvíli, kdy dojde k daňové kontrole, leží důkazní břemeno primárně na straně poplatníka, který musí předložit veškeré důkazy, které prokazují, že ceny sjednané mezi spřízněnými osobami jsou v souladu s principem tržního odstupu. Mimo jiné v novele zákona o daních z příjmů má být obsaženo ustanovení určující povinnost mít zpracovanou dokumentaci k převodním cenám.

V případě předložení dokumentace přechází důkazní břemeno na stranu správce daně, který může rozporovat dokumentaci prostředky stejné právní váhy, tedy obdobnou analýzou, dokumentací či znaleckým posudkem a především musí přesně doložit, v čem se uvedené ceny dle jeho názoru liší od cen obvyklých.

Došlo-li by k daňové kontrole ze strany daňových autorit, musel by daňový subjekt prokázat, že úplata byla společností poskytnuta jako protihodnota za skutečné plnění. Neunese-li daňový subjekt takto koncipované důkazní břemeno, je správce daně oprávněn daň doměřit, eventuálně vymáhat daňovou exekucí ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

 

Daňová Rizika spojená s transferovými cenami

1. Doměření daně z přidané hodnoty (např. u poskytování služeb)

 

2. Doměření srážkové daně (např. licenční poplatky)

 

3. Riziko vznikající z chybějící dokumentace prokazující správné nastavení transferových cen.

  • Příklad: Společnost požádá správce daně o závazné posouzení ke způsobu tvorby převodních cen, který již aplikoval ve dvou předchozích letech. V případě zamítnutí závazného posouzení správce daně nastávají pro poplatníka vesměs dvě možnosti:
    • Upravit zpětně za dva roky své ceny a podat dodatečná daňová tvrzení
    • Ponechat způsob tvorby ceny a čelit riziku doměření daně včetně příslušenství

 

4. Doměření daně z příjmů právnických osob

V případě, že správce daně zjistí, že se sjednané ceny liší od cen obvyklých, upraví základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl a z tohoto zjištěného rozdílu doměří daň.

 

5. Rizika vyplývající ze špatně stanovených transferových cen souvisejících s investičními pobídkami.

  • Důsledkem je poté povinnost poplatníka podat dodatečná daňová tvrzení za všechny roky, ve kterých uplatnil slevu na daních z příjmů.

Právě příjemci investičních pobídek patří mezi nejčastěji kontrolované subjekty z hlediska správného nastavení transferových cen.

 

6. Penále z doměřené daně

Navíc dle § 251 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, z této doměřené daně vznikne daňovému subjektu povinnost uhradit penále ve výši:

  • 20 %, je-li daň zvyšována,
  • 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo
  • 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

 

7. Úroky z prodlení

Daňový subjekt má povinnost zaplatit dle § 252 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.

 

Proč ošetřit transferové ceny – obchodní a trestní legislativa

Odpovědnost členů statutárního orgánu dle české právní úpravy (příklad akciové společnosti)

Mezi základní povinnosti představenstva akciové společnosti patří především řádné vedení účetnictví společnosti a sestavení a následné zveřejnění výroční zprávy společnosti pojednávající o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu majetku.

Z porušení pak vyplývá riziko související s náhradou škody, kterou členové představenstva způsobili společnosti.

 

Náhrada škody při porušení povinnosti statutárního orgánu

Dle ustanovení § 194 odst. 6 ObchZ jsou členové představenstva zejména povinni nahradit společnosti škodu vzniknuvší

1. z poskytnutí plnění akcionářům v rozporu s tímto zákonem, kterým se myslí porušení ustanovení obchodního zákoníku,

2. nabytí majetku v rozporu s povinnosti nechat vypracovat znalecký posudek, nabývá-li společnost majetek na základě smlouvy od zakladatele ve výši minimálně 10 % základního kapitálu

3. poskytnutí plnění v rozporu s ustanovením § 196a ObchZ, tj. společnost poskytne úvěr, půjčku nebo majetek společnost do užívání členovi představenstva, prokuristovi nebo jiné osobě bez předchozího souhlasu dozorčí rady

4. upsání, nabytí nebo vzetí do zálohy vlastních akcií nebo akcií jiné společnosti v rozporu se zákonem

5. nezveřejnění výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy.

Trestněprávní odpovědnost

Dojde-li k porušení povinnosti členem představenstva, může v krajních případech být vyvozována i trestněprávní odpovědnost dle ustanovení zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále v textu jen „TZ“):

a) „Porušování povinnosti při správě cizího majetku a péče řádného hospodáře“ lze trestat až odnětím svobody.

b) „Při neschopnosti prokázat náklady spojené s úhradou za služby může dojít k porušení § 240 TZ – Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a rovněž lze trestat až odnětím svobody.

Z výše uvedeného je patrné, že mezi nejpodstatnější povinnosti členů představenstva náleží počínat si jako řádný hospodář, zejména ve vztahu k vedení účetnictví akciové společnosti. V tomto bodě bychom rádi uvedli, že jak pojem řádný hospodář, spadá pod tzv. neurčité právní pojmy, které postrádají zákonné definice, jejichž význam je dotvářen pouze judikaturou soudů.

Na vyvážení absence zákonné definice pojmu řádný hospodář, který se vztahuje k výkonu funkce člena představenstva, zavádí zákonodárce v ustanovení § 194 odst. 5 ObchZ, tzv. obrácené důkazní břemeno. Je tedy povinností člena představenstva prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře.  

 

Námi navrhovaná obrana proti výše uvedeným rizikům

Základem pro posouzení nastavení vnitropodnikových cen je zpracování smluvní dokumentace, například typu Service Level Agreement (SLA), která ovšem není dostačujícím důkazním prostředkem jako níže uvedené varianty:

1) Zpracování dokumentace k převodním cenám jako účinnější obrana proti doměření daně

    • Náležitosti, které má dokumentace obsahovat jsou stanoveny v právně nezávazném pokynu Ministerstva financí a usnesení Evropské unie. Samostatná studie má váhu důkazního prostředku v rámci daňového řízení.

2) Vypracování znaleckého posudku

    • Studie vypracována ve formě znaleckého posudku je v České republice významným druhem důkazních prostředků ve smyslu § 93 odst. 1 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád) i dle judikatury Ústavního soudu ČR a Nejvyššího správního soudu ČR. Správce daně je povinen se s existencí důkazního prostředku v rámci daňového řízení vypořádat.
    • Správce daně může vyvrátit platnost znaleckého posudku jedině prostřednictvím předložení jiného znaleckého posudku, který bude vypracován v souladu se zákonným předpisem č. 36/1967 Sb. - Zákon o znalcích a tlumočnících.
    • Předkládá-li daňový subjekt hodnověrné důkazy pro svá tvrzení, ale správce daně je zpochybňuje, je na správci daně, aby v souladu s § 92 odst. 5 daňového řádu prokázal, že důkazy daňovým subjektem předložené nemohou obstát a zdůvodnil svoji úvahu. Odmítne-li správce daně znalecký posudek jako důkazní prostředek, aniž by uvedl důvod svého jednání, má se za to, že nebylo důkazní řízení vedeno řádně a tím by došlo ke zpochybnění zákonnosti rozhodnutí správce daně.